K Bufetu na rozcestí 2020

Tomáš si svépomocí zkompletoval z vyřazenýho, léty zašlýho malocipédu,velocišlap zn. Favorit. Ojetý díly nahradil

  

novými a zvolal: „JE TO PECKA!“ Nebo tak něják. Jakmile najel s Favoušem dotatečnej počet ověřovacích kiláků, tuším že 36, naplánoval „ride to the Buffet.“ Ani jsem netušil, že mezi Negry jsou „underground razors“, čili utajení žiletkáři. Návrhy na takovou jízdu mě nechali chladným. Při představě jak plápolám někde kilometry vzadu, sotva popadajíc dech a ještě k tomu fůra kiláků do kopce, to není nic pro mě. Jenže jakejsi červ začal hlodat, hlodavec jeden. Ve čtvrtek, po ukončení rachoty v Kolbence vyrážím přes včelín, kolem Janskýho vrchu, skrz Bernartice, Lampertice, Žacl k Rýchorskýmu kříži. U Bílýho kříže, při jedný z mnoha zastávek, zjišťuju vakl u vahadla bajku. Tak už se to zase po dvou letech se.. . To by mohlo bejt nejen po ptákách, ale i po Klínovci v červnu! Snad nebude tak zle?! U Rýchrskýho kříže mám 25km, to k Bufetu to bude 40. Zapoměň na to! A hlodavec hlodá a zadní stavba se kviklá! Doma po sjetí z Horních Albeřic a celkem 40ti kilákách, objednávám sadu náhradních futer a čep. Hlodavec vodní, čili želva, hlodá a hlodá! V pátek dělám oddělky, chytám roj včel a hlodavec hlodá. Večer po usazení roje je dohlodáno. Horší to bejt nemůže, jednu vyjížďku to ještě vydrží a výkonově-rychlostní hendikep překonám tak, že vyrazím už v 8:00 a né až 9:45 s hlavní skupinou. Někde v Lánově budu mít hodinu a půl k nabrání sil pro stoupání k vrcholu, zatím co ostatní pojedou bez zastávky a budou načnutý. Cesta do Rudníku ubíhá neb je z kopce. Do Fořtu to stoupá zvolna a je i čas se kochat, třeba sbírkou emerickejch kár, pod širým nebem, nebo nákladní lanovkou.  V 9:30 sedím na zastávce v Horním Lánově a posílám zprávu Tomovi, že taky jedu a že už na ně čekám. V 11:00 jsou u mě i s grupou ode Dvora. Společný foto a jedeme. Ani to netrvalo dlouho a sou fprfrrrr. Plápolám. Oni snad žerou loveckej salám na štorc! Kde berou tu sílu v haksnách? Štěstí, že zastavujou tu pro vodu, tu u lomu pod Hříběcíma boudama. Za Hříběcíma se mi ztrácí všichni v dáli. Kručení v břiše, prdel na hadry, nohy netáhnou, leje země z vola. Sesedám, vytahuju sušenku, nabírám sílu k dalšímu stoupání. Kolem projíždí několik bajkerských zoufalců, který vypadaj stejně zoufale jako já. Naskakuju na bajk a držím se jich jako klíště, ale radši z v povzdálí. Nakonec někam odbočujou, tak zůstávám zase sám a můžu ještě párkrát zastavit, než se vyškrábu až k Bufetu. Když se tam konečně dostávám, mají ostatní dojedeno a popíjej pivko. Upadám vedle nich, vytahuju chleba, čorízo a termosku s čajem. S díky odmítám nabízený pivo. Už tak mi nohy netáhnou a po pívu by byl úplnej konec. Je tady živo. Od Výrovky prouděj davy a utvářej u okýnka bufáče nekonečnou frontu. Ještě že mám vlatní proviant, takže se nemusím tlačit v tlačenici. Někdy kolem druhý jedeme za divem Krkonoš. Za opravdovým sněhem ze sněhu a ledu. Jak jinak než zase do kopce. Sníh se ukázal dřív než by bylo zdrávo. Hned za Bufáčem a klečí se nahromadil bílý, mokrý a ledový sajrajt na cestě. Žiletkáři berou trubky na rameno a frfekaj se vpřed. Tlačím a klopejtám taky. Ten sajrajt je mokrej, lepí se jako bláto a leze do bot. Až těsně u Výrovky to nadělení končí. Konečně! Zase kopec! Pomalu se suneme vzhůru k závěji, kde děláme společný foto a pak ještě

   

kousek vzhůru, až ke kapličcepod Luční horou. Dál ni krok! Po rozhlídnutí se otáčíme a jedeme zpátky k Výrovce, kde si dáváme pivka. Pak už nekompromisně a rychle z kopce do Pece. Nahoru to bylo několik hodin, ale dólu to byl fičák. Konečně jedu první, avšak dole v Peci se řadím znova na chvost pelotonu, aby už mi zase po pár tempech zmizeli v dáli. Ať kmitám haksnama jak chci, nestíhám. Zastavujeme až u Hostince na kopečku. Na tabuli maj psanou gulášovku tak si ji skoro všichni dáváme a někteří i pivko. Po zaplacení nasedáme a že prej jedeme do Buků na zmrzku. Netrvá to ani chvíli a zase mi mizej z dohledu. U stánku se zmrzlinou je rušno, stejně jako nahoře u Výrovky. Já si nic nedávám a tak pozoruju ostatní, jak to maj vylízaný a vysrknutý. Pro mě je to domů už jen 4kiláky, to kluci z DK maj před sebou ještě dobrejch 20 a něco kiláků. Zbytek se do Trutnova něják dokodrcá. Loučíme se v Horňáku u kostela. Ještě jedu zalejt zeleninu na zahrádku, ale pak už domů políbit manželku slanou hubou, svlínout se, skočit do vany, povečeřet a udělat Vlašskej salát na zejtřejší oběd. To sme si zase užili kolaření. Tak a to je fšechno.

Fotky od všech účastníků jsou tady.

Inzerát: Koupím haksny a plíce zn.: Málo jetý

Sdíleno z http://www.slim2009.cz/?page_id=4471
Sepsal: Milan Valenta