Stránky

sobota 20. dubna 2024

Endurance 2024

 

Endurance 2024

Endurance se letos 20.4.2024 zúčastnilo pouze několik, slovy tři Negři. Ostatní měli problém s počasím. Ostatně i zemědělci a silničáři mají neustále nějáký ten problém a vadí jim čtvero ročních období, jako je Jaro, Léto, Podzim a Zima. Pokud jim nevadí tyhle čtyry období, vadí moc sucha, větru, slunce či vody. Prostě furt ňáký ty objektivní příčiny. 


Musím přiznat, že letos, oproti loňsku mi počasí moc nešlo, ale na takový blbiny vážně není čas. Countdown syndrom mi zastavit nejde a tak jedu i bez keců páně Hrnečka, Jendáče, Ponkiče, Lukase a i dalších kverulantů, netušících, že počasí bylo a bude zcela nepředvídatelné a nezastavitelné. 24hodin před startem se na WhatsApp objevil palec pouze od Dejva a Toma. Druhej den ráno přesně v devět vyrážíme od parkoviště TrutnovTrails endurancovat. Okolo odkaliště jedeme pasekou okolo nádraží Libeč a libečskýma lukama podél Ličný míříme na Křenov k Bernarticím. Na křižovatce silnic však  odbočujeme do Lampertic. U domova důchodců přichází první stoupání. Málo používanou lesní cestou stoupáme do osady Dvorky, před kterou si fotíme Mravenčí Vrch zahalený mlžným oparem. Prozatím se počasí zmohlo jen na drobný kapání, či mlžení. Potom se asfaltkou vydáváme do Královce, omrknout kam až to za rok dotáhla naše slavná ŘSD a opět vidíme, že Dál nic. Vrháme se přes hranici do Polska. Jedeme tři, to už víte. Tom, David a já se za hranící, nejen nevšedního dne, vrháme k Vraním horám. Stoupáme na Mravenčí vrch, prorážíme mraky ostrým kšiltem našich helem a okolo dvanáctý obědváme na hraničním patníku. Občas padne vločka, občas vysvitne slunec. Po občerstvení vyrážíme dál hřebenovkou po hranici. Nad lomem se konečně cesta zlomila dolů. V Malým sedle měníme trasu a kvůli bezpečnosti místo na Bečkov jedeme rovnou do Uniemyšle. Vraní hory máme zasebou Hraniční hřbet stojí před námi a začíná trochu víc cedit. Lesníma cestama stoupáme k serpentýnám nad Chvaleč. 


 Na Hraničním hřbetě dost nepříjemně fouká. Dopíjíme čaj z termosky, David si dává posilující tyčku a všichni oblíkáme nepromokavý oteplouše. Znova měníme plán, končíme s endurancováním a silnicí se vydáváme zpátky do Trutnova. Na místo sjezdu serpentin, jedeme zkratkou lesem kolem vyrabovaný křížový cesty. Na asfalt se dostáváme znova u spodní serpentýny. U trutnovskýho stadiónu zastavujeme na jedno až dvě. Negrům posíláme emotivní vzkaz, dopíjíme kozla, loučíme se. David jel ze Dvora po ose a má před sebou ještě pár stovek šlápnutí, to my dva, Tom a já už jsme doma. Opláchnout bajk, naházet hadry do pračky, udělat varhánky na pazourách a odpočívat v pokoji. Tak zas někdy na štrece.

Několik fotek zde.                       Krátký video tady.

Žádné komentáře:

Okomentovat