LABSKÁ 2025
Můj pohled
Negři start
Co vím z doslechu svého parťáka se kterým jsem strávil nejvíce času.
T1000!
Tak začínáme.
T600 + T1000
Cesta z Horních Míseček nach Labská Bouda.
X piv + X panáků a hurá do cíle.
Ale bohužel se cesta trochu protáhla.
T1000 –
Tlačím kolo uf. Tma jak v prdeli – a najednou světlo v lese – pád!
Sráz jak kráva, držím se co dá a volám o pomoc.
Naštěstí s pomocí T 500 se drápu zpět na cestu uf.
Najednou slyším hop, hop, a můj spacák se kutálí tam odkud jsem se před chvílí s pomocí T500 vyškrábal. Nakonec vše dobré na Labskou jsme se kolem 12tý hodiny dostali.
Toť matná vzpomínka T1000
A teď za mě
Start v Dý Kej.
Ráno – nervózní přešlapování se zbaleným kolem a čekání na celou bandu Negrů, teda kromě Pažouta, který startoval s semnou z DK
Dohodnutý sraz je dán v ½ jedenáctý u mistra BUTA.
Cca 10:40 nájezd skoro celé tlupy – jež si dala ranní stávačku na východ slunce u pramene Labe.
T
ák,
a jsme všichni. Teda kromě T1000 který to zakufroval na Benzině.
Po příjemném občerstvení a zhodnocení, že MÍCHAČKU nebrat!
HURÁ Hřensko!!!!!!!!!!!!!!!
Na Benzině nabíráme mírně zdemolovanou T1000 s 13tkou ořechem a konečně vyrážíme.
Po ujetí cca 5ti km probíhá 1vní zastávka a exkurze kovárny – Nádherné to řemeslo.
13nactka a GO!!
Takže konečně jedem.
Další zastávka je stanovena v bistru u Matchy (Jaromeř)
Jenže již v Jaroměři se poprvé náš pelotón trhá.
¾ jede na Jaroměřskou plovárnu a zbytek jede na předem zvolené místo -tam narváno jak kráva, tak se pokračuje dál směr H.K.
(toto rozdělení asi byla předzvěsť celého výletu)
Tak alespoň jedeme 4kusy – tempo příjemné a počasí taky, takže nádhera.
Nebližší zastávka na občerstvení - Smiřice cyklozastávka u Apače
Zde nás dojíždí Hohorejs – dáváme něco k jídlo + pivko a pokračujem.
V tom přichází zpráva od ¾ pelotonu, že sraz je Správčáku u H.K.
Dorážíme a jsme zase komplet, takže zase mírné občerstvení a ne zrovna jupí na lesní hřibitov uctít památlu PALEČKA.
Poté směr 1niho ubytování Biřička.
Večeře v místní hospě .
A hurá na kutě – každý podle svého.
Ráno stávačka + snídaně také každý podle svého.
(jo Milane díky za líh – srovnáme to indy)
Vyráží se – po pár metrech se opět trhá pelotón a v zádu zůstávám já a T1000+13tka vořech.
A vlastně tím začína naše extrapáda.
Jak se snažíme co to jde prostě dojet hlavní skupinu tak nám to prostě nejde.
No nic zůstali jsme sami. T1000 poprvé tahá navihaci (ukrajinsky) – a frčíme směr Poděbrady.
Ale musím uznat že cesta je to opravdu krásná - Kladruby atd.
Na to že máme jet směr Poděbrady stále se přibližujeme k Jičínu.
Takže prosím T1000 o změnu směru směr na jih.
A hurá konečně Poděbrady
Zde zase setkáváme konečně setkáváme se zbytkem skupiny.
Ubytování je krásném ostrově (kachny, kachny, kachny) které domluvil Štěpán.
Šťastnější spali na lodi – zbytek, klasika - jak si kdo ustele tak si i lehne.
Někteří vyčerpaní jedinci /teda většina se zabydlela/ a někteří, asi méně vyčerpaní jedinci vyrazili na průzkum večerního města.
Nádhera narážíme na místní asi vinárnu a přisedáme k místním.
A jde se pro víno (abychom nebyli žádní žabaři bereme ho po lahvích)
Horejs - – 1lahev 600Kč
T1000 - – 1lahev 600Kč
A já se jdu s pokorou zeptat na nejlevnější lahev a odcházím s – 1lahev 450Kč
Kecáme, kecáme – teda vedeme velmi odborné rozhovory s místní populací.
Víc moc nevím, - jen to, že vzdálené asistence městské policie jsme dorazili zpět na ostrov.
Sobota ráno.
Stávačka, vše pofackovat a vypadnou co nejdřív, ve Štěpánem stanovený čas.
Celý pelotón snídá v centru města.
Následuje společný výjezd směr Nymburk, ale ani ne po par km. zase zůstáváme já a T1000 opět osamoceni.
Takže do Nymburku přijíždíme sami, asi se značným zpožděním za celou tlupou, která byla už nevím kde.
Nymburk je sice krásné město – ale, vedro jak v prdeli.
Krátká porada s T1000 a je rozhodnuto se někde vykoupat.
Je rozhodnuto – jedeme na Miladu (zatopený hnědouhelný důl v Ústí nad Labem)
Někde tam jsme se chtěli potkat na zbytek bandy.
Vyrážíme na nádraží a defacto ihned nasedám do vlaku směr Ústí Západ.
Ve vlaku se snažíme oblbnou obsluhu – AKCE RUM za 30Kč, ale bohužel nám to nevychází, no nic.
Po cca hod dorážíme na zastávku Ústí západ, kde narážíme na kouzelnou nádražku se super obsluhou.
Daváme 1p. a kecáme dozvídáme se zkratku k jezeru a zjišťujem, že jsme skoro poslední hosti, protože asi po 100letech zavírají.
Zkratka dobrá až na o že prodírat se křovím s naloženýma kolama není nic moc.
Po cca 10 minutách potrhaný od trnů narážíme na normální cestu a já zjišťuji, že jsem tam někde píchnul.
Najít stín a hurá opravovat – ještě že mám náhradní duši. Šup, šup a je vyměněno už jen nafouknout.
A jejda namaká ventilek – tak vše znova + zalepit starou duši , nafouknou a jedem.
Po 6kylákach dorážíme k jezeru – nádhera voda pláže Stánek.
Uvařený sesedáme z kola a jdeme se občerstvit – jenže všechny stoly obsazeny – no nic nezbývá nic jiného než přisednout k 3řem sympatickým dámám.
Zde v T1000 probudil užvaněný Rambo a už to vypadalo, ze se ani nevykoupeme.
Naštěstí bylo fakt vedro, tak se jde na koupačku – po odmítnutí plážového volejbalu, ještě jedno foto a dotáhnout T1000 z Milady co nejdál.
Valíme zpět do Ústí s tím že ještě přemístíme do Děčína odkud vyrazíme s směr Hřensko, kde někde přespíme.
Na nádraží již T1000 vychladá a jedem.
Děčín opět nádražka 1kousek pokecat s místními, vyzvídáme trasu a jedeme směr Hřensko.
Kopírujeme levý břeh Labe a kocháme se nádhernou krajinou.
Konečně přívoz! Jenže jsme si neuvědomili, že už jsme v Německu.
T1000 jde zjišťovat možnost převozu a přichází se zprávou, že osoba 3eura jinak nic.
Takže smolík, nasedáme a pokračujeme k nejbližšímu mostu v Bad Schandau námi přejmenovaný na Špatný Sandál.
Kocháme se krajinou a tom su T1000 všimne na levém břehu nějaké městské zábavy.
No nic konečně most a za ním ARALKA – konečně zaženeme hlad.
Nakupujeme něco k jídlu a nějaké plechy na večer.
Radši vybíráme po 20 každej po 20eurech jedem sehnat místo na spaní.
No nic razíme do parku který jsme viděli z druhého břehu. Zde parkujeme kola a jdeme poznávat Německou kulturu. Dáme Německého točáka a necháváme se trochu strhnou k tanci.
Bohužel v euforii z povedeného večera jsem někde ztratil telefon a bylo po zábavě.
Po marném hledání mého a totálního vybití telefonu T1000 jdeme najít fleka na spaní.
Ráno zbyla jediná moznost jak se spojit se – nabít tel. T1000.
Takže T1000 vyráží zpět na ARALKU a já dobaluji a jedu za ním.
Nedá mě to, a zastavím se u místních dobrovolných hasičů kteří zrovna balili stany z předešlé zábavy.
Lámanou angličtinou se ptám na svůj telefon.
Začíná německy precizní záchranná akce s telefonáty na všechny strany.
Já na ně pokorně čumím, když v tom jeden z nich začíná otvírat nějaký stánek s občerstvením a vyndává můj telefon.
Takovou radost v očích snad v životě neviděli – srdečně děkuji a mažu T1000 naproti.
Ten přijíždí s tím, že ho na ARALCE vyfakovali - po zdělení, že můj tel. našel můj telefon propuká obojetná radost.
Jedeme shánět, kde nabít Machoňův tel. Ještě v Bad Schandau narážíme na příjemnou kavárnu s českou obsluhou.
Utrácíme zbylé eura dobíjíme tel a vyjíždíme směr Hřensko – Děćín.
Cesta utíká jak dravá řeka a už jsme v Hřensku - poslední zastávka před Děčínem.
Děčín nádražka a shledání se skoro zbytkem pelotonu.
Nakupujeme lístky do DK – pro T100 + T500 dorazila dodávka, takže někteří z nás hází kolo k nim a jde vlakem sólo – zbytek skáče o hodku předem do vlaku komplet s kolem, a jsme opět rozděleni.
V Železné Brodě se opět potkáváme ve vlaku a všichni razíme do DýKej
Dvůr Králové – konečná a částečný rozchod.
Pánové děkuji a super výlet. CARPE DIEM
Žádné komentáře:
Okomentovat