Víkend v Jestřabí

V pátek 25. dubna jsem měl oddílové atletické závody a hned potom mě taťka vyzvednul a jeli jsme domů naložit věci do auta. Asi v 18:30 jsme celá rodina, jakože já Ráďa, moje ségry Dorka a Berťa, mamka Lenka a taťka Tomáš vyrazili na chalupu do Jestřebí v Krkonoších za Crncema. Cesta až na jednu čůrací pauzu celkem rychle utekla. Na místě už byli všechny rodiny: Malých, Hrnečkovi, Horáčkovi a Butovi. 

Potkal jsem se tam s Jonášem, kterého jsem znal z výletu na Čmeláka, ale poznal jsem i spoustu nových kamarádů, jako třeba Vojtu, Petra, Matěje, Adama, Elišku a Sáru. Blbnuli jsme ve vířivce a taky jsme hráli ping pong byla to s nima zábava. Šli jsme spát hodně pozdě. V sobotu po snídani jsme vyrazili na dlouhý celodenní výlet. Šli jsme okolo kostela v Křížlicích, kde jsme si poslechli první veselý příběh o tom, jak se zde narodil strejda Hrneček.

Pak jsme vyrazili dál cestou, kolem pěkné chaloupky až na louku kde jsme si udělali piknik a všichni jsme se nasvačili. Strejda Lukáš tam vytáhl dron a my jsme  poprvé uviděli všechno ze shora.

Potom jsme pokračovali dál cestou kolem Mikoláškova mlýnu, kde nám paní mlynářka poradila výbornou restauraci U Telců. Tak jsme vyrazili tam. Od mlýnu začalo stoupání až k vrcholu Aldrov. Strejda But vytáhnul za trekové hůlky, jako mašinka vagónky Sáru a Bertu, protože už se jim nechtelo. Na louce pod vrcholem vyrazila vedoucí skupinka špatným směrem a tak jsme kolem Aldrova  chvilku bloudili jako Pražáci. Strejda Pavel Horáček říkal, že jedeme blbě, ale nebylo to nic platné. Z maliní nás vyvedl až taťka, když našel cestu, která nás kolem trailů zavedla na sjezdovku. Tam bylo ještě trochu sněhu, tak jsme se chvilku koulovali.

Byla to sranda, protože celý den krásně svítilo sluníčko. Potom už jsme dorazili k hospodě u Telců. Hospoda vypadala dost podivně, stejně jako pan hostinský. Nakonec jsme ale našli odvahu a najedli se. Mezitím jsme si poslechli další veselý příběh o tom, jak pažitka plavala v polívce kraula a potom už jsme vyrazili na cestu zpátky na naši chalupu. Na rozloučenou s Vítkovicemi nás vyprovodila hlasitá požární siréna.

Na chalupě jsme šli s klukama znova do vířivky a potom jsme hráli zase ping pong a na schovku. Když už byla tma, tak jsme se ségrou Berťou běhali z vířivky do venkovního bazénu a zase zpátky. Byla to sranda. Spal jsem docela krátkou dobu protože druhý den ráno v neděli jsme museli zabalit věci, protože jsme odjížděli. S Jonášem jsem si ještě stihnul zahrát pinec. Když jsme uklidili chalupu, tak jsme už bez Horáčkových, kteří odjeli dříve vyrazili na ještě jeden výlet a to na vyhlídky na Stráži. Některé vyhlídky byly hodně vysoko a já se bál, ale nakonec jsem se překonal a vylezl jsem i na tu nejvyšší.

 Potom jsme jeli autem do hospůdky U Hásků. Tam to vypadalo o mnoho líp než u Telců a taky nám tam chutnalo. Nakonec jsme se všichni rozloučili a odjeli jsme do svých domovů. Celý víkend byl super, moc se mi to líbilo a těším se až zase někam společně vyrazíme.

Autor: Radovan Horák

Foto Flickr:  https://www.flickr.com/photos/smejdil/albums/72177720325582573/

Foto Google: https://photos.app.goo.gl/9ANGfmR1kACDb2BP9

Krkonošské-historky.pdf

https://drive.google.com/file/d/1VhMPOdKACP4Ie_52OoF-Xt8vpz31NOAR/view?usp=drive_link