Exkurze pivovar Tambor, a set on Flickr.
Negři jsou právně v Rychlebách a já se dopoledne aspoň zašel podívat do pivovaru.No a odpoledne drahá polovička jede na sraz ze ŽŠ asi po 19ti letech. A tak hlidám robátka.
sobota 22. září 2012
Exkurze pivovar Tambor
No a odpoledne drahá polovička jede na sraz ze ŽŠ asi po 19ti letech. A tak hlidám robátka.
sobota 8. září 2012
Letos dva závody
Negerské aktivity značně pokulhávají a za sebe musím reportovat pouze dvě akce z cyklistického MTB světa.
První akcí byl Podkrkonošský maraton, kde jsem absolvoval jen 50 Km trať. Časem jsem na tom byl obdobně jako vloni. Přehledně je to vidět na mém profilu na Sportave. Původně jsem plánoval jet 90 Km trať, ale vzhledem k nehodě, která mě lehce rozhodila co se trénování týče, jsem byl nucen změnit trať z 90 na 50 Km.
Letos se Podkrkonošáku účastnilo spoustu známých a hlavně bývalých kolegů z FG, což mě mile překvapilo i potěšilo zároveň. Klobouk musím smeknout před Radkem a Pavlem, kteří jeli 90 Km a dojeli ve velmi pěkným čase.
Pokud budu mít zase příští rok velký voči na 90ku, musím mít nalítáno minimálně 1500 Km, jinak to nemá cenu ani zkoušet. Letos jsem měl jen 890 Km před závodem, což je podle mě málo a při dojezdu 50ky jsem cítil, že 90ku bych hodně trpěl a možná bych ji ani nedojel v limitu.
Pár čísel. V kategorii M40 118/158 a absolutně 345/494.
Záznam: endomondo
Výsledky absolutně trať 50 Km.
Druhou akcí byla negerská klasika a tou je RALLYE SUDETY MTB. Přihlášeni byli dokonce tři negři, v což jsem ani nedoufal. Jedeme tedy Pavel, David a já. V době psaní příspěvku zbývá do startu 17 hodin 31 minut. Případné zajímavosti doplním později. Výsledky se opět objeví do týdne na Sportave.
UPDATE:
Popisovat dojmy ze sudet i s cestou a ranním vstaváním nemá asi cenu viz např. loňský report.
Krátká trať byla letos mírně upravena a rozdělení 120 a 60 proběhlo až po, jak já říkám "kořenovým singletracku", čímž jsme jeli pod Ostáš terénem a né po debilní asfaltce v plým provozu. Zrovna v tomto úseku jsem potkal Jirku Kubíčka, ani jsem neveděl, že jede též. Divil jsem se, že mě nedojel.
Trať byla v podstatě suchá, nějaký velký bláto nebylo, zato zrovna v té nové části začalo nechutně drobně pršet, ale dalo se to vydržet a slabou bundu jsem ani nevytahoval.
V cíli mi přišla SMS s časem a pořadím v kategorii. Jinak ještě musím pochválit, že mytí kol pomocí dvou tlakových myček bylo rychlý. Tak snad i na jiných závodech se to stane standardem.
Pár čísel. V kategorii KM30 75/95 a absolutně 235/318.
Pár fotek na Flickru
Výsledky absolutně trať 60 Km
První akcí byl Podkrkonošský maraton, kde jsem absolvoval jen 50 Km trať. Časem jsem na tom byl obdobně jako vloni. Přehledně je to vidět na mém profilu na Sportave. Původně jsem plánoval jet 90 Km trať, ale vzhledem k nehodě, která mě lehce rozhodila co se trénování týče, jsem byl nucen změnit trať z 90 na 50 Km.
Letos se Podkrkonošáku účastnilo spoustu známých a hlavně bývalých kolegů z FG, což mě mile překvapilo i potěšilo zároveň. Klobouk musím smeknout před Radkem a Pavlem, kteří jeli 90 Km a dojeli ve velmi pěkným čase.
Pokud budu mít zase příští rok velký voči na 90ku, musím mít nalítáno minimálně 1500 Km, jinak to nemá cenu ani zkoušet. Letos jsem měl jen 890 Km před závodem, což je podle mě málo a při dojezdu 50ky jsem cítil, že 90ku bych hodně trpěl a možná bych ji ani nedojel v limitu.
Pár čísel. V kategorii M40 118/158 a absolutně 345/494.
Záznam: endomondo
Výsledky absolutně trať 50 Km.
Druhou akcí byla negerská klasika a tou je RALLYE SUDETY MTB. Přihlášeni byli dokonce tři negři, v což jsem ani nedoufal. Jedeme tedy Pavel, David a já. V době psaní příspěvku zbývá do startu 17 hodin 31 minut. Případné zajímavosti doplním později. Výsledky se opět objeví do týdne na Sportave.
UPDATE:
Popisovat dojmy ze sudet i s cestou a ranním vstaváním nemá asi cenu viz např. loňský report.
Krátká trať byla letos mírně upravena a rozdělení 120 a 60 proběhlo až po, jak já říkám "kořenovým singletracku", čímž jsme jeli pod Ostáš terénem a né po debilní asfaltce v plým provozu. Zrovna v tomto úseku jsem potkal Jirku Kubíčka, ani jsem neveděl, že jede též. Divil jsem se, že mě nedojel.
Trať byla v podstatě suchá, nějaký velký bláto nebylo, zato zrovna v té nové části začalo nechutně drobně pršet, ale dalo se to vydržet a slabou bundu jsem ani nevytahoval.
V cíli mi přišla SMS s časem a pořadím v kategorii. Jinak ještě musím pochválit, že mytí kol pomocí dvou tlakových myček bylo rychlý. Tak snad i na jiných závodech se to stane standardem.
Pár čísel. V kategorii KM30 75/95 a absolutně 235/318.
Pár fotek na Flickru
Výsledky absolutně trať 60 Km
neděle 1. července 2012
Rychleby podruhé
Sobota
Již na jaře jsem chtěl jet do Rychleb otestovat kAňoura, ale stále né a né se k tomu dokopat a najít nějaký volný termín. A tak 30.4. jsem na sociálním blázinci založil Event a ejhle najednou, že prej 29.6.-1.7. pojede 8kousků. Negři byli jen tři, ostatní účastníci na akci aktivně hostovali :-) Co se organizace týče zařizoval jsem ubytování přímo od RS.
Plánovaní odjezdu bylo jako vždy značně komické a vše bylo ve finále opět jinak. Akci jsem plánoval od pátku, abychom si sobotu užili již od rána. Páteční odjezd se pozdržel příjezdem bývalého kolegy z FG JNO, jehož autem jsme původně měli jet, ale nakonec jsme se nasáčkovali k Šotkovi do Sharana a kola jsme naházeli na Thrule nosič na kouli. No a čtvrtej do auta byl negr Qbic, kvuli kterýmu jsme si museli udelat zajížďku do Trutnova, kam se zmetek přestěhoval. Cesta utíkala celkem rychle s plzničkou v ruce, trpěl jen Šotek a cucal sodofku. Qbic nás vybavil, za což díík. Během cesty k hranicím nám volal Zdenda Qbic, že je již na místě a nechal se ubytovat a že nás prý čeká v nedaleké hospůdce, kde jinde. Po příjezdu jsme naházeli věci do přijemného 5tolůžáku a vyrážíme za Zdendou. Ten se vybavoval s panem starostou Pavlem Horníkem a tak jsme se přidali a tahali z něj veškeré informace o RS. Velkým přínosem byla informace o právě budovaných nových doposud nepojmenovaných trailech.
Ráno chrápeme do 8:00 a to už v 6:00 jsem se byl podívat venku a jen otevřu dveře od baráku už mě sežehlo slunce. Výheň už po ránu, to bude mazec. Podle GPS startujeme 9:24 a vyrážíme směr traily pod Sokolím vrchem. Stoupání je místama pekelný. Šotek si vypůjčil kolo (Merida ala Enduro), co mu zrovna nesedlo a tak krutě bojoval. Po příjezdu k nájezdu na trail Dr. Wiessnera jsme byli značně upocení a hOovada (Tabanus bovinus L.) si na nás pěkně pochutnávali. Nájezdem na trail jsem hnedle veděl, že to bude konečně vysněný požitek z jizdy. A taky jo. Ovšem tento trail je jen do kopce (transport do bikovýho nebe). Po pár metrech vyjedeme z lesa a míjíme skálu co dostala název "lednička", vzduch okolo byl o poznání chladnější. Dále se škrábeme výše a výše a jízda vyžaduje soustředěnou a technickou jízdu. Opouštíme lesík a najíždíme do mista, kde je několik dřevěných lávek, které známe z promo videi a fotek. Výjezd né každej vzládá a někteří jdou pěšky.
Po výjezdu stoupacího trailu se dostáváme na rozcestí a dáváme se po šotolince, kterou vystoupáme na Wales, sem se odvažujeme jen tři 2xQbic a já, JNO a Šotek jedou spodem, ale museli se vracet, protože jsme je poslali špatně. Závěrečné stoupání k začátku trailu Wales bylo hodně náročný, kus jdu pěšky, už jsem se prostě nerozjel. Černej trail Wales je vskutku náročnej, nejvic jsem se bál velkejch skoků po kamenech. Asi 150m je fakt hustejch. Na vyhlídce pořizuje Zdenda pár fotek. Kocháme se krásným výhledem. Závěr už byl pohodovej. Na konci Zdenda opět natáčí na foťák a my čekáme na dojezd Petra a Honzy. Dále se přemísťujeme na trail Prokletý, a opět hodně stoupáme vlastně zpět na Tajemný, ten byl nekonečnej, ruce a nohy už nevládly, dále následuje Mramorový a ve finále Sjezdy. Po dojezdu k hradu jsme nadšeni a hurá na oběd.
Tam se scházíme s druhou partou co přijela kvůli koncertu, až v sobotu. Vše bylo jinak a přivezl je negr Horyna vypůjčenou dodávkou. Jendáč i Štěpán byli značně unaveni, ale i přesto se sebrali a vydali se na nenáročnej mě notoricky známej trail Podél Černého potoka, vloni jsem jej jel 4x. Záčátek byl nějak moc rychlej a v pulce jsem už moc nemohl. Ale i po pátý to bylo super. Na koupadle opět dávám kofolu a valíme zpět. Naším cílem je přírodní koupání v lomu Rampa.
Neděle
Po nočním chlastání se vstávalo docela čile. Osobně jsem se krotil a dal si jen tři Holby. Pavel Horník nám do mapky zakresil nový traily, který buduji profíci z Walesu. A to byl cíl druhého dne, kam se vydalo 7 bikerů. Šotek si po sobotě dal dvakrát černej potok na jiným půjčeným kole.
Stoupání absolvujeme obdobně jako v sobotu, jen je větší dusno. Wales dnes vypouštím, přeci jen únava byla znát. Hledání nájezdu na nový trail chvíli zabralo, ale Zdenda, já a Jendáč jsme si jej užili. Ostatní naprosto zbytečně sjeli k modrý po lesní cestě. Po slepé lesní cestě míříme na točnu, kde začíná naprosto luxusní zatím nepojmenovaný trail. Všichni si libujou, jak je to pěkná jízda. Houpeme se na vlnách, skáčeme projíždíme plochý zatáčky. "COOL" Pořizujeme hromadnou foto a valíme na konec, kde práce zatím pokračují. Dle mapky najíždíme na poslední úsek, ale tam jsme se ztratili rozpracovaný trail náhle fuč. Dohadujeme se kudy dál a sjíždíme na lesní cestu a ta nás zavedla do půlky Prokletýho a my mysleli, že je to začátek a tak jsme opět nedali Biskupský a ani novou Verlibu. Tak snad příště!
Přesouváme se na začátek Tajemného. Únava už byla znát, nabíráme vodu z potůčků. V kamenitým úseku Tajemného Štěpán prorazil duši a tak jsem zastavil a asistoval mu s výměnou. Měl jen lepení bez pumpičky. Dojezd už byl klasika. Na obědě bilancujeme a těšíme se, až sem zase vyrazíme.
Již na jaře jsem chtěl jet do Rychleb otestovat kAňoura, ale stále né a né se k tomu dokopat a najít nějaký volný termín. A tak 30.4. jsem na sociálním blázinci založil Event a ejhle najednou, že prej 29.6.-1.7. pojede 8kousků. Negři byli jen tři, ostatní účastníci na akci aktivně hostovali :-) Co se organizace týče zařizoval jsem ubytování přímo od RS.
Plánovaní odjezdu bylo jako vždy značně komické a vše bylo ve finále opět jinak. Akci jsem plánoval od pátku, abychom si sobotu užili již od rána. Páteční odjezd se pozdržel příjezdem bývalého kolegy z FG JNO, jehož autem jsme původně měli jet, ale nakonec jsme se nasáčkovali k Šotkovi do Sharana a kola jsme naházeli na Thrule nosič na kouli. No a čtvrtej do auta byl negr Qbic, kvuli kterýmu jsme si museli udelat zajížďku do Trutnova, kam se zmetek přestěhoval. Cesta utíkala celkem rychle s plzničkou v ruce, trpěl jen Šotek a cucal sodofku. Qbic nás vybavil, za což díík. Během cesty k hranicím nám volal Zdenda Qbic, že je již na místě a nechal se ubytovat a že nás prý čeká v nedaleké hospůdce, kde jinde. Po příjezdu jsme naházeli věci do přijemného 5tolůžáku a vyrážíme za Zdendou. Ten se vybavoval s panem starostou Pavlem Horníkem a tak jsme se přidali a tahali z něj veškeré informace o RS. Velkým přínosem byla informace o právě budovaných nových doposud nepojmenovaných trailech.
Ráno chrápeme do 8:00 a to už v 6:00 jsem se byl podívat venku a jen otevřu dveře od baráku už mě sežehlo slunce. Výheň už po ránu, to bude mazec. Podle GPS startujeme 9:24 a vyrážíme směr traily pod Sokolím vrchem. Stoupání je místama pekelný. Šotek si vypůjčil kolo (Merida ala Enduro), co mu zrovna nesedlo a tak krutě bojoval. Po příjezdu k nájezdu na trail Dr. Wiessnera jsme byli značně upocení a hOovada (Tabanus bovinus L.) si na nás pěkně pochutnávali. Nájezdem na trail jsem hnedle veděl, že to bude konečně vysněný požitek z jizdy. A taky jo. Ovšem tento trail je jen do kopce (transport do bikovýho nebe). Po pár metrech vyjedeme z lesa a míjíme skálu co dostala název "lednička", vzduch okolo byl o poznání chladnější. Dále se škrábeme výše a výše a jízda vyžaduje soustředěnou a technickou jízdu. Opouštíme lesík a najíždíme do mista, kde je několik dřevěných lávek, které známe z promo videi a fotek. Výjezd né každej vzládá a někteří jdou pěšky.
Po výjezdu stoupacího trailu se dostáváme na rozcestí a dáváme se po šotolince, kterou vystoupáme na Wales, sem se odvažujeme jen tři 2xQbic a já, JNO a Šotek jedou spodem, ale museli se vracet, protože jsme je poslali špatně. Závěrečné stoupání k začátku trailu Wales bylo hodně náročný, kus jdu pěšky, už jsem se prostě nerozjel. Černej trail Wales je vskutku náročnej, nejvic jsem se bál velkejch skoků po kamenech. Asi 150m je fakt hustejch. Na vyhlídce pořizuje Zdenda pár fotek. Kocháme se krásným výhledem. Závěr už byl pohodovej. Na konci Zdenda opět natáčí na foťák a my čekáme na dojezd Petra a Honzy. Dále se přemísťujeme na trail Prokletý, a opět hodně stoupáme vlastně zpět na Tajemný, ten byl nekonečnej, ruce a nohy už nevládly, dále následuje Mramorový a ve finále Sjezdy. Po dojezdu k hradu jsme nadšeni a hurá na oběd.
Tam se scházíme s druhou partou co přijela kvůli koncertu, až v sobotu. Vše bylo jinak a přivezl je negr Horyna vypůjčenou dodávkou. Jendáč i Štěpán byli značně unaveni, ale i přesto se sebrali a vydali se na nenáročnej mě notoricky známej trail Podél Černého potoka, vloni jsem jej jel 4x. Záčátek byl nějak moc rychlej a v pulce jsem už moc nemohl. Ale i po pátý to bylo super. Na koupadle opět dávám kofolu a valíme zpět. Naším cílem je přírodní koupání v lomu Rampa.
Neděle
Po nočním chlastání se vstávalo docela čile. Osobně jsem se krotil a dal si jen tři Holby. Pavel Horník nám do mapky zakresil nový traily, který buduji profíci z Walesu. A to byl cíl druhého dne, kam se vydalo 7 bikerů. Šotek si po sobotě dal dvakrát černej potok na jiným půjčeným kole.
Stoupání absolvujeme obdobně jako v sobotu, jen je větší dusno. Wales dnes vypouštím, přeci jen únava byla znát. Hledání nájezdu na nový trail chvíli zabralo, ale Zdenda, já a Jendáč jsme si jej užili. Ostatní naprosto zbytečně sjeli k modrý po lesní cestě. Po slepé lesní cestě míříme na točnu, kde začíná naprosto luxusní zatím nepojmenovaný trail. Všichni si libujou, jak je to pěkná jízda. Houpeme se na vlnách, skáčeme projíždíme plochý zatáčky. "COOL" Pořizujeme hromadnou foto a valíme na konec, kde práce zatím pokračují. Dle mapky najíždíme na poslední úsek, ale tam jsme se ztratili rozpracovaný trail náhle fuč. Dohadujeme se kudy dál a sjíždíme na lesní cestu a ta nás zavedla do půlky Prokletýho a my mysleli, že je to začátek a tak jsme opět nedali Biskupský a ani novou Verlibu. Tak snad příště!
Přesouváme se na začátek Tajemného. Únava už byla znát, nabíráme vodu z potůčků. V kamenitým úseku Tajemného Štěpán prorazil duši a tak jsem zastavil a asistoval mu s výměnou. Měl jen lepení bez pumpičky. Dojezd už byl klasika. Na obědě bilancujeme a těšíme se, až sem zase vyrazíme.
- Výběr ze Zdendových fotek Flickr
- Endomondo Sobota
- Endomondo Neděle
- Rychlebské stezky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)